Palivo pro kamna a krby – DŘEVO

Při spalovaní se uvolňuje chemická energie obsažená v palivu a přeměňuje se hlavně na tepelnou energii, kterou je možné dál využít. Specifická skupina paliv jsou pohonné hmoty.

I nadále zůstává dřevo hlavním palivem pro kamna a krby. Smysluplná náhrada se nabízí v podobě uhelných briket. Alternativou může být olej, plyn nebo elektřina. Na rozdíl od uhlí, plynu a oleje je dřevo považováno za nahraditelný, biogenní zdroj energie. Při spalování suchého dřeva se do vzduchu uvolňuje stejné množství oxidu uhličitého jako při jeho tlení v lese. Oxid uhličitý je v procesu fotosyntézy dorůstajícího lesa znovu přeměňován na kyslík, jedná se tedy o jakýsi uzavřený koloběh.

Správné zacházení s dřívím:

Cenové rozdíly paliva:

Shrnutí:
4. místo, cenově nejdražší - ELEKTŘINA
3. místo, cenově dražší - KOKS, ZEMNÍ PLYN
2. místo, cenově drahé - BRIKETY, PELETKY, UHLÍ
1. místo, cenově nejlevnější - DŘEVO

Jak dřevo hoří?

Palivové dřevo

Výhřevnost palivového dříví je při srovnání s jinými palivy vynikající. Topí-li se dřevem efektivně, může nahradit jiná, dražší paliva. např. 1 m3 vysušeného listnatého dřeva nahradí 200 litrů topného oleje nebo 5 q koksu nebo 7 - 8 q briket. Výhřevnost dřeva je dána druhem dřeva; je tím vyšší, čím je dřevo sušší, čím je větší jeho hustota a čím více ligninu a pryskyřice obsahuje.
1kWh = 860 kcal = 3600 kj

Proč musí být dřevo suché?

Dřevo čerstvě poražených stromů obsahuje cca 50% vody. Ta se při spalování mění ve vodní páry tím spotřebuje veliké množství energie. Vodní pára uvolněná ze dřeva odchází spolu s kouřovými plyny do komína a s ní se ztrácí také množství energie, které bylo potřeba k odpaření. Dřevo, které se nejprve vysouší volně na vzduchu, obsahuje jen 20% vody. Abychom tedy dosáhli u spalovaného dřeva vyššího tepelného efektu, musíme zajistit, aby bylo dokonale vyschlé.

Všeobecně platí, že čím je dřevo měkčí, tím je doba k vysoušení kratší. Dost spolehlivým kritériem pro posouzení vlhkosti, zvláště u jehličnanů, je schopnost zapíchnutí třísky. Tříska, která se zapíchne do ruky, je známkou, že toto dřevo má vlhkost nižší než 18%. Vlhkost se také dá přibližně odhadnout pohmatem – dřevo s vlhkostí nad 30% chladí. Smrkové dřevo schne asi jeden rok, tvrdé dřevo potřebuje – podle druhu a podmínek – 2 až 4 roky. Suché dřevo má při poklepu „zvonit“. V tom případě má v sobě už jen asi 18% vody a takové dřevo je pro spalování nejlepší.

Přirozené vysoušení dřeva většinou probíhá pod širým nebem a není ničím uměle ovlivňováno. Jen je třeba zajistit cirkulaci vzduchu. Je to způsob levný, ale pomalý. Vlhkost se tak sníží maximálně na 18 %, což ale v případě palivového dříví stačí.

Dřevo naštípané na polínka obvykle necháváme sušit v kupkách. Ty se skládají na suchém, nejlépe kamenném podkladě, nebo na vyvýšeném roštu, aby dřevo nemohlo ze země nasávat vodu. Na zimu nebo při častějších deštích je vhodné kupku přikrýt folií nebo nepromokavou plachtou. Při sušení dřeva, stavěného ke zdi budovy, je třeba počítat s tím, že se v něm usídlí myši, pavouci a různá další „havěť“. Ale hlavně se za ním vytváří většinou vlhko a plíseň, zvláště není-li objekt trvale vytápěn.

Výhřevnost palivového dříví je při srovnání s jinými palivy vynikající. Topí-li se dřevem efektivně, může nahradit jiná, dražší paliva. Např. 1 m3 vysušeného listnatého dřeva nahradí 200 litrů topného oleje nebo více než 5 metrických centů koksu nebo 7-8 metrických centů briket. Výhřevnost dřeva je dána zvláštnostmi druhu stromů a dokonce i jednotlivých stromů stejného druhu. Výhřevnost je tím vyšší, čím je dřevo sušší, čím je větší jeho hustota a čím více ligninu a pryskyřice obsahuje.

Vzorkovna/Prodejna

Navigace

Služby